Co všechno už umím
Paráda, tady se budu strašně chlubit, umim toho totiž nevídaně moc, vezmu to radši v datech, aby to bylo pěkně přesně, ještě, že to máma všechno zapsala do kalendáře jinak bych to snad i pomotal :-)
Málem se stala katastrofa, máma ten kalendář ztratila, truchlila týden, špatná z toho byla a nakonec ho našla spadlej za stolem, uf, oddech sem si dost, nepamatuju si ty všechny svoje dovednosti a nakonec by to vypadalo, že sem snad neuměl celej rok nic 
2007 - je mi to trochu žinantní, ale ty 2 měsíce do konce roku sem opravdu nic moc neuměl, prej sem jenom spal, jed, spal a zase jed, nevim, že sem byla takovej spavej a hladovej, asi to počasí
Prej sem taky řval,ne moc, ale řval, ale to si myslim, že možná lžou, mě nepřijde, že bych někdy řval, já takovej pohodář po tátovi 
2008 - tak to už bylo lepší, mnohem lepší 
ÚNOR
- poprvé jsem se usmál ve vaničce a zjistil sem, že není třeba ječet, voda je parádní
- poprvé jsem se otočil na bříško, to bylo slávy a ten rozhled
- začal jsem něco klábosit, sám nevim co, ale jistě to bylo k tématu
BŘEZEN
- začal sem spát na boku, jenom pitomec by ležel jinak, to bylo poleženíčko
- začal sem si cucat spodní ret, asi, abych vypadal důležitě
DUBEN
- a je to tady, táta našel 1. zub, jedničku dole a dostal kraťasy, zvláštní počty, já vytlačil bolavej zub a táta za to dostal kraťasy, kde je spravedlnost
- a aby toho nebylo málo vyrost mi hned 2.zub (taky jednička dole) a to zase dostala něco na sebe máma a já furt nic, začal sem propadat panice, kolik jich ještě musí vyrůst, aby ste mi něco dali, bolelo to jako čert a nic
- he, he válim sudy, náramná legrace, kam se hrabe ležení na břiše
- no a když už válim sudy tak se rovnou umim bravurně otočit na záda, dlouho sem to neuměl a máma řikala každej večer tátovi, bože, když už to skončí, překulí se na břicho a řve, že chce na záda, otáčim ho každý dvě minuty, co sem komu udělala, tak sem se to radši naučil, aby nebyli furt řeči
- a když už sem tohle všechno uměl tak sem se rovnou vzepřel na rukou a začal couvat, sice mi někam utíkali hračky, ale zase sem se leckams podíval
- jelikož už sem byl potvora šikovná tak mi radši snížili rošt na postýlce, co kdybych začal vymejšlet nějaký kaskadérský kousky
KVĚTEN
- začal sem pít čaj, pořád sem odolával, ale malinovošípkovýmu už se odolat nedalo
- konečně sem to nacvičil a začal sem se plazit dopředu to je monohem lepší, hračky přestali utíkat
- začal jsem jíst lžičkou, to bylo zvláštní, já napřed ani nevěděl co s tim
- a protože sem už kluk velkej a mámě se povolily zubiska tak sem přestal bejt kojenej a stal sem se plně umělým mlíkem krmenej a dokonce si můžu flašku držet sám, kdybych ji teda udržel
ČERVEN
- jo takový péróvání na kolínkách je taky parádní věc
- ještě, že ten rošt snížili, takhle si tam jen tak popolejzam a najednou sedim, to bylo jako nic a co toho vidim, že já to neudělal už dřív
- a zase zub a rovnou dvojka nahoře a teď sem teprv kolozubka
ČERVENEC
- a hurá do léta se 4. zubem, zase dvojka nahoře, to snad neskončí
- snažil sem se stoupnout si, ale nožičky mam nějaký vratký, asi jak sem vysílenej z toho růstu zubisek, musim si dát pauzu
- a jelikož se plašani zase vyděsili, že z postýlky přepadnu tak mi ten rošt snížili úplně dolů a mam po vyčumování, ještě, že mam špryšle
- nohy dělali fórky, ale už se umoudřili, stojim u nábytku a to je teprve rozhled
- jenže rychlejší je lezení po čtyřech tak co bych stál, když můžu šmejdit
- už mam zase zub, to už je pátej
SRPEN
- na počest léta sem se naučil dělat pusou motorku, teda babi mě to naučila a nakonec to umim líp než ona
- a zase zuby, vypadá to, že jich budu mít za chvíli plnou hubu
- abych už měl od nich klid radši sem se to paci, paci naučil, jinak by snad pokoj nedali
ZÁŘÍ
- už mě ťapání kolem nábytku nebavilo, pustil sem se do prostoru a rovnou sebou plesknul tak to budu muset ještě promyslet
- začal sem si dávat chleba s Kirry, aťt mam sílu v nohách
- rovnou sem se naučil jak sem velikej, protože velikej sem dost tak ať to všichni ví
- zase sem l krok do prostoru a zase sem sebou praštil, ale kousek sem ušel, ono to nakonec půjde
- aby si mě víc všímali začal sem jim podávat hračky, ať maj taky co na práci
ŘÍJEN
- abych udělal mámě radost tak jí říkám MAM, to je taková moje zdrobnělinka místo ošklivýho MÁMA
- dovedností není nikdy dost, povýšil sem na samostatného jezdiče autíčky
- řikám TATA, TATA, naivně si myslí, že je to táta, ale já spíš myslim, že ne
- a zse ty zuby už po deváté a desáté
LISTOPAD
- dal sem si pár nocí v kuse, abych mámu nechal odpočinout, chudák myslela, že je to na furt
- v den narozenin sem udělal 3 kroky a to už bylo od chůze jen krůček
- a protože už je mi rok je třeba si umět ukázat co potřebuju, vezmu ručičku, namířim prstík a musí podat, chtě, nechtě, zkusim to po dobrým a když neuposlechnou tak pěkně s muzikou
- a zase ty zubiska bláznivý 11. a 12. kousek, to je nekonečný tohle, kdyby to aspoň nebolelo jak čert
- a abych úplně upevnil pozici v domácnosti tak si vezmu tátu za ruku a vedu si ho kam potřebuju tátu většinou do koupelny jak řekne Kubí deme dělat koupání a cákání, hned vim co dělat, když zapomene připomeu se sám a na mámu zase platí, pěkně vzít za tlapku, zatáhnout a halekat HAM, to jde hned
PROSINEC
- abych si ty nově ťapací tlapky neošlapal začal sem dost často popjíždět na motorce a autě, je to mnohem rychlejší a pohodlnější
- no a jak sem byl ještě trochu vratkej jako dvounožec tak sem se stal stabilním a to už je paráda
No a pak už přišel jenom Ježíšek, my sme lapli všici nějakou virozu, já byl dokonce u slavnostní večeře o chlebu a vodě, za to, že sem se celej rok neflákal sem dostal hromady dárků a za chvíli prej bude konec roku, tak už, aby to bylo, abych měl zase prostor na ty svoje šikovnosti ![]()

